Přizpůsobit si šatník danému ročnímu období neobnáší pouze schovat si na dně skříně svetry a vytáhnout kraťasy. Důležitý je mmj. také použitý materiál. Zkrátka v létě se bude člověk cítit mnohem lépe v lehkém lněném obleku nežli například v takovém, který nosí během celého roku. To samé platí zejména u košil a kalhot. Pojďme si tedy něco říci o lnu jako vhodným letním materiálu konkrétně  na košili. 

Len je přírodní materiál, jehož textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého. Len není vymožeností pouze dnešní moderní doby. Jedná se o velmi prastarou tkaninu. Do lněného oděvu se oblékali již kluci egyptští při stavbě pyramid. Zcela jistě také slečny. Len jako tkanina není však objevem vyloženě Egypta. Nejstarší nálezy lněných výrobků pocházejí ze 7. tisíciletí před n.l. z Jižní Ameriky. Tyto i další nálezy nám poukazují také na to, že len byl již v minulosti vhodný do teplých oblastí. Historia magistra vitae. 

Lněná košile je letní klasikou již spousty let. Samozřejmě lze v létě nosit i bavlněné košile, také je nosím. Možností je však naštěstí více a ve lnu jsem našel velmi příjemnou zpestřující letní volbu. Nejvýhodnější variantou je směs lnu s jinými přírodními vlákny jako například hedvábí, vlna či bavlna. Tyto směsi jsou zároveň velmi prodyšné a přitom minimalizují pro len tolik typické pomačkání. To má na svědomí to, že lněné příze jsou o 20 až 30 % pevnější než například příze z bavlny, přičemž za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost, tzv. „lněný“ vzhled ve tkanině. Lněná vlákna působí na omak chladivě, což předurčuje len jako výchozí materiál pro letní a chladivý oděv. Lněné košile najdete v široké škále barev. Nejpopulárnější jsou však světlé a neutrální barvy jako bílá, slonovinová, krémově bílá nebo světle hnědá. 

Na fotografiích detailů košile níže můžete vidět košili na míru od Peter James Proud, která je zhotovena ze směsi lnu a bavlny v poměru 55% ku 45%. Na výběr jsem měl hned z několika barev, volba padla na bledě modrou s tmavě modrými knoflíky. Prostor dostaly také kontrasty uvnitř košile na manžetách a límci ve formě střídajících se modro-bílo-fialových kostek. Z desítek límečků jsem si vybral takový dá se říci klasický a co se týče manžet, tak jednoduché zakulacené o jednom knoflíku (levá manžeta je pro prostor na hodinky širší než pravá).

Laicky řečeno, napínáky do bot jsou takové to dřevěné chodidlo (neplést s kopytem boty či Pinocchiem), které se vmáčkne do vnitřku boty s tím, že to botám opravdu prospívá. Pojďme se však na ně podívat nelaicky.

Napínáky do bot zažily svou největší slávu v průběhu minulého století. Nyní a to doslova pár let zpět byly napínáky  téměř neznámou záležitostí. Začíná se však o nich čím dál tím častěji mluvit a co víc, používat. A to je jen dobře. Rád bych tímto článkem tedy přispěl také svou troškou do mlýna.

Pro majitele kožených bot jsou napínáky opravdovým základem. Tedy pokud máte svoje boty rádi a pokud chcete ať boty mají rády vás. Hned na začátek je potřeba si uvědomit, že kožené boty jsou přeci jen z kůže. A stejně tak jako se staráme například o obličej, kůže bot to potřebuje rovněž. Slouží nám k tomu hned několik nástrojů a jedním z nich jsou právě napínáky do bot. Napínáky se doporučuje vkládat ihned po každém nošení a to na dobu alespoň 24 h. Ideálně tak střídáme více párů bot. Když máte boty zrovna na sobě, napínáky se nechávají schnout volně na vzduchu.