Když se vám narodí mimčo, váš život se otočí o 360 ° a svět obrátí vzhůru nohama. Přehodnotíte své priority, denní návyky, a protože času není opravdu nazbyt, tak se snažíte věci zefektivnit, jak jen jdou. Nudíte se? Pořiďte si medvídka mývala. Chcete váš život obohatit o dalšího člena domácnosti? Pak pes můžete být tou pravou volnou. Chcete však, zcela přeskládat své hodnoty, a aby váš život nabral zcela jiný směr? Mimčo tohle opravdu zvládne. Původně jsme o naši malé moc psát nechtěli a chtěli jsme si uchovat více soukromí, ale přemýšlíme, že bychom po půl roce napsali takové menší shrnutí. O tom tedy možná někdy jindy. Úvod textu není až tak mimo téma, protože tento článek by mohl přijít vhod také lidem v časovém presu, a jak jsem se již zmínil, čas nazbyt teď vážně není. Nakupování v obchodech teď vystřídalo nakupování přes internet, a to jak potravin (což je opravdu vysoce pohodlné), tak i oblečení.

Znáte ten pocit, když se díváte do šatníku a nemáte nic na sebe? Přitom na ramínku visí několik desítek košil, ale ty by popravdě zasloužily už značně protřídit, a to se hned bude i lépe vybírat. V takovém třídícím režimu se zrovna nacházím. Po podobném úklidu si pak člověk může především pořídit i nějaký ten nový kousek. Nechat si ušít košili po internetu, to je nanejvýš pohodlné a o tom bude i dnešní článek. Značek, které umožňují si nechat zhotovit takovou košili, je po internetu v zahraničí opravdu nespočet a časem určitě vyzkouším i tuto možnost. V Česku máme podobných projektů opravdu poskrovnu a protentokrát jsem tedy vyzkoušel v diskuzích nejednou skloňovaný Andrew Wright. Potřebné parametry košile si zadáte pomocí online aplikace z pohodlí vašeho domova a zhruba za 2 - 3 týdny se můžete těšit na výsledek. On-line sestavení košile je také jeden z aspektů, proč se Andrew Wright dostává na tak zajímavé ceny, a to i přesto, že šije v České republice. Touto metodou se dá totiž nějaký ten náklad ušetřit a i cena košile pak může být nižší. Kdybyste si přeci jen nebyli jistí, je možná i konzultace v jejich brněnském showroomu. Mě byla po odeslané objednávce nabídnuta i konzultace v Praze. Ta je nejspíše dle příležitosti a naskytnutí zástupce firmy v Praze, ale já si to chtěl pro změnu zkusit vážně online se vším všudy a s tím, že jsem byl zvědavý na výsledek. A jak takový proces vypadá? Na to se podíváme dopodrobna níže.

Máme tady pátek, víkend před námi a ke správnému začátku dne patří také pořádná snídaně. Není tomu dávno, co jsme znovuobjevili kouzlo vaflí. Sladké vafle jsou opravdu výbornou a jednoduchou záležitostí, ale o těch slaných se až tak moc nemluví či spíše neví. V dnešním článku vám tak dáme tip na jeden takový recept, který nás opravdu baví a co více, velice chutná. Budete k němu potřebovat vaflovač, pokud ho nevlastníte, tak případnou koupi můžu jen doporučit. Variací těst na vafle je opravdu nespočet, můžete jen popustit uzdu své fantazie a získat tak mnoho chutí, snadno a rychle.

Loafers či česky mokasíny jsou typem obuvi, který svou zlatou éru u nás již má za sebou. Bohužel éra to byla neblahá a modely často nehezké. Z niž některé přežily do doby dnešní a tak pokud se řekne mokasíny, tak se většině našim krajanům vybaví dedečkovská obuv. Možná to však nebyla doba zlatá, ale stříbrná a opravdový stylový boom nás ještě čeká.

Ne, já do těhotenského focení nepůjdu, přijde mi to zbytečný fotit se s pupkem. Tohle jsem hlásala ještě na začátku svého těhotenství a vydrželo mi to zhruba do 8. měsíce. Pak jsem si ale řekla, že už to třeba nikdy nezažiju. Nebyla by tedy škoda toto období nezachytit?

Fotografku Evu, La Buchtu, jsem našla na Facebooku přes další moji těhotnou kamarádku a jelikož se mi líbilo její zachycení okamžiku, barvičky a styl, řekla jsem si proč to nezkusit. Bohužel Lukáš se od začátku focení bránil, a tak jsme se domluvily pouze na single focení.

Focení jsem si chtěla nechat až na poslední 9. měsíc, kdy budu mít co největší bříško, avšak i přesto nám dalo s Evou zabrat, než jsme bříško správně do fotky "naštelovaly". Jo hold každá ho máme jiný.
Eva vybrala k focení Divokou Šárku a já ji musím strašně moc za tuto lokalitu poděkovat a hlavně za správné načasování. Sraz jsme měly v šest večer, kdy se pomaličku letní slunce uchylovalo k západu a vytvořilo nám tak skvělé světelné podmínky. Navíc Divoká Šárka je krásná přírodní rezervace, na focení v přírodě tedy jak stvořené.

Bohužel 19. července byly tropy, a přestože jsme šly fotit AŽ v šest večer, mohla jsem se koupat, aniž bych si musela svlažit byť jen nohy v místním potůčku. Eva mě provedla různými zákoutími ideálními na focení, a tak jsme se několikrát šplhaly i do kopců, a já tak kolikrát myslela, že pojedu z Šárky rovnou do porodnice. Nakonec jsme to ale zvládly a myslím, že Eva odvedla dobrou práci, co říkáte?

Dlouho jsme tady neměli článek, který je zaměřený pouze na hodinky a přitom jsem si jich od posledního článku pořídil hned několik. Párkrát jsem se i spálil, a to když jsem si na Vintedu pořídil hodinky zánovní, u kterých, jak se nakonec ukázalo, byl vyzkratovaný strojek. To se pak projevovalo tak, že hodinky vydržely maximálně jeden den, a poté se vybila baterka. Po výměně baterky opět stejný scénář. Druhá spálenina byla u hodinek z Aukra, kde prodejce tvrdil, že jde opravdu o pravé MVMT, ale po půl roce začaly tak odcházet, že to nemohla být pravda. V obou případech měli prodejci výborné hodnocení. Tohle však k rizikům výhodného nakupování patří, a tak nezbývá nic jiného, než si dávat ještě větší pozor.

Peněženek jsem už vystřídal snad na desítku. Někdy jsem si pořídil novou jen tak z rozmaru, ale většinou spíše proto, že ta stávající již dosluhovala. Má poslední peněženka byla zároveň ta nejluxusnější, co jsem kdy měl. Dostal jsem ji před dvěma lety od Míši k narozeninám. Byla to kožená peněženka od švédské značky Wesc, ale kůže bohužel nebyla kvalitní a začala se pomalu a jistě trhat. Bohužel tak nedávno nastala chvíle, kdy to už bylo neúnosné a dřívější parádu vystřídala ostuda. Začal jsem se tedy dívat po nové, ale laťku jsem chtěl ještě více posunout a najít si takovou peněženku, která se mnou bude roky, bude stárnout do krásy, nabírat patinu a opravdu něco vydrží. 

Peněženku máte u sebe po většinu dne. Musí proto působit reprezentativně jak ve volném čase, tak především při formálních událostech. Je to tedy jedno z míst, kde se opravdu vyplatí investovat do kvality a šetření musí jít stranou. Novou peněženkou jsem chtěl praktickou, designově minimalistickou, z kvalitní kůže a celkově kvalitně provedenou. Moje požadavky nemusí vypadat ani tak moc náročně, ale při hledání a bližším zkoumání nakonec moc adeptů nezbylo. 

Na plné čáře u mě vyhrála peněženka od české značky Danny P. Poprvé jsem se s Danny P. setkal na krásné události Pop Up Gentleman a nemohl jsem se vynadívat. Od této chvíle jsem na produkty sem tam různě narážel, sem tam na mě vyskočil nějaký ten rozhovor se zakladateli a já věděl, že mě jednou produkty od nich neminou. Než přejdeme k samotné peněžence, tak se sluší říci několik slov o značce samotné. Značka Danny P. vyrábí především kožené doplňky pro muže a z počátku se zaměřovala hlavně na produkty přizpůsobené pro výrobky od Applu, a že jim to šlo, o tom svědčí fakt, že jsou vůbec první značka, která se dostala do nabídky Apple Storu. Česká značka tedy bodovala nejprve v zahraničí a výrobky Danny P. tím můžeme potkat po celém světe. Danny P. klade důraz na prémiové materiály a své produkty tak vyrábí z kvalitní italské kůže, přičemž je šije v České republice. Danny P. svůj sortiment neustále rozšiřuje a najdeme v něm například klasické peněženky, dále peněženky s přihrádkou na iphone, obaly na iphone a ipad, opasky a opravdu krásné tašky. Na tu si budu muset ještě chvíli počkat, ale za mě je teda dokonalá.

Řeknu vám, že éra skinny kalhot mě krapet minula. Teda až na jeden neúspěšný pokus k tomuhle střihu přičichnout. Pořídil jsem si tehdy bavlněný skinny chinos z H&M a i když jsem vypadal celkem dost trendy, tak pohodlný to tedy nebylo. Prozatím se mi jeví jako zlatá střední cesta slim fit, který je od super slim fitu stále o poznání pohodlnější a zároveň padnoucí. Není však všechen slim fit stejný. Ona každá značka člověku padne jinak, a tak se to bez zkoušení v kabince neobejde.

Poslední dobou však začínám čím dál tím více experimentovat také s jinými střihy. Což nás přivádí k tomu, že si dnes představíme kalhoty, které mě tak trochu nostalgicky vrací o spousty let zpět. Do časů, kdy mým playlistům kralovaly především skladby o 90 BMP a snížený sed kalhot byl společenský must have. 

Je to již skoro 20 dní, co jsme se vrátili ze slunného Španělska, kam jsme si jeli hlavně odpočinout, vyvalit pupky a pochutnat si na místních dobrůtkách.

Moje těhotenství se kupředu posouvá neskutečně rychle a mě tak čekají poslední 3 perné měsíce - letní měsíce. A jak už to tak bývá, nám těhulím je pořád vedro. Je to způsobeno přemírou hormonů a dvojnásobným množstvím krve. Začala jsem tedy před dovolenou lehce panikařit, co si sbalit, abych se tam pod středozemním sluníčkem neroztopila. Přeci jen hlásili teploty okolo 30 stupňů Celsia. Celkový výběr těhotenského oblečení je v obchodech hodně chabý, jednolitý, nudný a docela drahý. Můj šatník čítal pouze základní kousky, které jsem si koupila v HM a Lidlu - těhu legíny, džíny, asi 4 trika a 2 tílka. Do Španělska to chtělo ale přeci jen jinou výbavu, a to především vzdušné šaty, ve kterých mi nebude teplo, a které obleču i v 8. a 9. měsíci. Pupek se mi totiž neuvěřitelně čím dál tím víc zvětšuje a já s ním.

Bílé tenisky jsou opravdovým trendem, který je s námi již nejednu sezónu, a ještě nějaký ten čas s námi pobude. Sám jsem si je velmi oblíbil, jsou totiž vysoce pohodlnou, estetickou a lehce kombinovatelnou záležitostí. Udržet však bílé tenisky čisté? To je o něco náročnější než u pohodlnějších barev.  Při koupi tenisek mi byl nabídnut čistící prostředek, který stál něco málo přes pět stovek. Myslím si, že není úplně nezbytný a existují i další varianty čištění. V dnešním článku si ukážeme velice jednoduchý a osvědčený recept jak na to.

Poslední dobou nám týdny letí opravdu rychle a víkendy, tak ty ještě rychleji. A proto, když už na víkend dojde, je třeba si ho náležitě užít. V dnešním článku se mrkneme na jednu takovou naši fajn sobotu, ve které možná sami najdete inspiraci či tip na zajímavé místo. 

Sobotní ráno je vždy ve znamení velkého hrnku kávy a snídaně z vajíček. Není tomu tak dlouho, co jsme naši přípravu kávy povýšili o level výše a zrnka kávy si již meleme sami. 

Máme tady jaro a možná stejně jako já sháníte nové tenisky. Pak by vám mohl být přínosný tento článek, ve kterém vám představím několik mých tipů na bílé tenisky, které bez problémů také seženete v naší matičce zemi.  K bílým teniskám jsem sám přičuchl poměrně nedávno. Byly to Nike z nějaké nejzákladnější řady a bral jsem to jako zkoušku, zda mě to chytne či pustí. A co se nestalo. Nejenže mě to nepustilo, ale doslova nadchlo. Pokud jste byli stejně jako já dosud u bílých tenisek zdrženlivý, tak vás moc dobře chápu. Musíte se o ně více starat a také si dát záležet na výběru. Odměnou vám však budou opravdu univerzální boty, které se lehce kombinují se zbylými kousky, jsou velmi pohodlné a zároveň vypadají opravdu dobře.

O venkovních fitness parcích jsme už leccos slyšeli, ale nikdy jsme v žádném nebyli, až do minulého víkendu. Ono jich totiž ani v samotné Praze mnoho není, a když už se poštěstí, tak je to jen pár hrazd a hotovo. Našemu psíkovi Charliemu, ale i sobě, jsme nějaký ten výlet už hojnou dobu dlužili, a tak jsme spojili příjemné s užitečným. Nahodil se sportovní outfit, Charlie se k němu sladil oblečkem a jeli jsme si rozšiřovat nové obzory. Zamířili jsme si to konkrétně na Fitness stezku Rokytka, která se rozkládá na území Prahy 9. Stezku vybudoval MÚ Prahy 9 společně s občanským sdružením Devítka v pohybu. Ihned jsme se zasnili v tom, že bychom byli rádi za něco podobného i na naší sedmičce a třeba takový Štvanický ostrov se doslova nabízí. Podobným projektům fandíme, zájem lidí poslední dobou roste, a tak třeba podobných stezek bude jen přibývat. 

Když se blížil týden, na který měl Lukáš naplánovaný nový recept z ovesných vloček, začali jsme přemýšlet, co bychom tak chtěli nového vyzkoušet. Poprvé udělal Lukáš ovesné sušenky. Byly výborné, z ovesných vloček se však dá udělat mnoho a tak jsme přemýšleli co dalšího. Mám svoje oblíbené foodblogery, a tak jsem zabrousila právě na jejich blogy, abych načerpala novou inspiraci. Nejvíce nás zaujaly dva recepty na výrobu granoly. Z každého jsme si vybrali to nejlepší a vznikla tak vlastně naše první hand made křupavá granola.

Granola, granola. A co že vlastně ta granola je? Granolu najdete v obchodě nejčastěji pod názvem "Zapékané müsli". Není to ale úplně to samé. Doma si totiž uděláte mnohem zdravější variantu, a co je příjemné, dáte si do ní to, co vám nejvíce chutná. V obchodě najdete nejčastěji směsi obalené gramy a gramy cukru, a tak to, co se tváří na první pohled jako zdravá snídaně, může mít často do ní hodně daleko. Základem granoly jsou vločky, med a kokosový olej. Zbylá část je jen a jen na vás a můžete si tak vytvářet stále nové směsi dle vašich chutí. Příjemným bonusem navíc je, že takové pečení granoly vám krásně provoní celý byt.

Rok se s rokem sešel a máme tady rok 2017. Sociální sítě se nám zaplnili všemi možnými předsevzetími, mediální kampaně jsou vcelku chytře zaměřeny na všelijaké sportovní pomůcky a všelijaké fitness centra nám tak praskají ve švech. Na jaře budou již nejspíše poloprázdná.

Jakéže to předsevzetí jsem si stanovil do nového roku já? Odpověď je jednoduchá, žádné. Kdysi jsem to zkoušel a nedopadlo to dobře. Motivace a cíl zkrátka nepřijde ze dne na den a to ani, když se jedná o nový rok. Začal jsem tak praktikovat to, že když něco chci udělat, udělám to hned. Ne od nového týdne, měsíce či roku. Takové rozhodnutí totiž mají více společného s hlavou nežli časem. 

Rok 2017 bude však v mnohem přelomový, a abych se moc neodchýlil od předmětu článku, tak také ve zdravém životním stylu. V mnoha článcích se věnujeme módě, ale pozorný čtenář zachytil i nějaký ten fitness recept a bude jich více. To, že se umí člověk obléci, opasek mu ladí dokonce k barvě bot, to je moc hezké. Ale pokud vám přes takový sladěný opasek leze pivásek, tak to už je méně hezké. Dobře vypadat obnáší mnohem více aspekatů. Takový stylový tetris, vše musí do sebe zapadnout.

Jsou tomu zhruba 4 měsíce, co jsem svůj život krapet překopal a dal se na zdravější vlnu. My si to odjakživa žili i vcelku zdravě, ale teď je to úplně na jiném levelu. Prvním větším hecem bylo, když jsme ze dne na den přestali před dvěma lety kouřit. To se spousta věcí změnila a byl to jeden velký skvělý krok kupředu. Začalo se více sportovat, jinak uvažovat a lépe jíst. Na jaře minulého roku jsem se však málo rozcvičil a přivodil jsem si v 10 km běhu stresovou zlomeninu. Léčení bylo dlouhé, volného času sice nadbývalo, tělo chřadlo a i břicho rostlo. Ke konci léta jsem se už začal jakžtakž dávat s nohou do kupy a začal pomýšlet na nějaké to cvičení. V práci mám kolegu, který má licenci na fitness trenéra, trochu jsme si pokecali a vyšlo z toho to, že mi pomůže se sebou něco udělat. Běhat jsem se ještě neodvážil, fitness centrum jsem zkoušel a moc mě nechytlo. Ne tak, aby bylo udržitelné ve větším časovém horizontu. Kolega Jakub mi tak dal tipy na cvičení doma, přihodil také tipy co jíst a čemu se naopak vyhýbat a mohlo se začít. Tyhle základy jsem pak rozvíjel samostudiem.

V domácích podmínkách cvičím již 4 měsíce a je to parádní. Cvičení společně se správnou stravou mi shodilo 6kg, vyrýsovalo postavu a dokonce i zlepšilo pleť. Neříkám, že mám už pekáč buchet, ale začaly vylézat tricepsy, které jsem nikdy neměl. Záda jsou mnohem pevnější, nohy svalnatější a bicepsy větší. Celkově se cítím mnohem silnější a zdravější. A ono je to teprve začátek. A jak jsem k tomu došel?